RARITY a SKVOSTY ZELENINY i JINÝCH KYTEK
Člověk zahrádkářský je naladěn na neustálé shánění novinek pěstovaných rostlin. .Dá se říci , že je to do značné míry jeho poznávací znak. A to je dobře.
V poslední době se nové odrůdy květin a zelenin rychle obměňují.
Navzdory tomuto trendu objevujeme stále více i polozapomenuté skvosty druhů a odrůd zelenin a dalších druhů rostlin našich předků. Jsou pěkné pro oko i skvělé pro naše zmlsané pusinky a navíc mají i některé vlastnosti , které novinky nemají.
Texty budou průběžně doplňované i fotografiemi kytek.Protože jsou téměř neznámé, popíšeme trochu jejich vlastnosti a použití .
Cena 40 Kč /ks
REVEŇ LÉKAŘSKÁ - Rheum officinale
FOTO
Reveň je známá trvalka s velkými okrasnými listy , ale méně pěstovaná. Vysazujeme ji jako solitérní rostlinu do polostínu a do těžší půdy. Reveň dorůstá až do výšky 150 - 200 cm. Kvete od května do července růžovými, červenými nebo zelenobílými květy
Léčitelé používají oddenek starý 3-5 let, V kuchyni se uplatňují řapíky listů.
Droga z oddenku o váze 0.2-1.0 g ve formě prášku nebo odvaru (150ml vody zalít dávku drogy, 5 minut vařit, scedit 10 minut po ukončení varu.) se užívá dvakrát denně jako chuť upravující prostředek.
Jako projímadlo se užívala droga ve formě odvaru maximálně třikrát denně,
Oddenek se používal také jako přísada do krev čistících čajů.
Koupele z řapíku listu se doporučují při revmatických bolestech
Obklady kašovité, z drceného a prohřátého listu se dávají na krajinu ledvin, při močových kaméncích.
Tinktura –
1 díl listů a 8 dílů pálenky se užívá po 8 dnech odstátí 3x denně čajovou lžičku před jídlem na nadměrné překyselení žaludku.Není vhodná pro malé děti, těhotné a kojící ženy
Pro kuchyňské využití odebíráme řapíky. Můžeme je zavařit s cukerném nálevu.Nakrájené kousky řapíku lze dát na ovocný sypenkový koláč. Nedoporučujeme ale koláče zkonzumovat přes míru, pálí pak žáha.
ČESNEK MEDVĚDÍ - Allium ursinum
FOTO
Česnek medvědí raší velmi brzy na jaře a jeho užívání doporučují léčitelé ke kompletní jarní očistě organizmu.Jeho popularita prudce stoupá.
Roste na vlhkých , humózních půdách na stinných místech . Jako každá cibulovina nesnáší vyhnojenou půdu. Vysazujeme na záhony ve. staré síle, tj. 3.-4. rok po pohnojení hnojem.
V léčitelství se uvádí , že česnek medvědí má široké spektrum blahodárných účinků na naše zdraví.
Drogu používáme při chorobách trávicího ústrojí se zanícenou a překrvenou sliznicí (krvavé průjmy), při dyspeptickém syndromu vyvolaném špatnou kvalitou žaludečních šťáv, při zánětech v oblastech urogenitálního traktu nebo jako antiastmatikum. Droga dále mírně snižuje krevní tlak a její účinky bývají blahodárné i při nervové vyčerpanosti (takže ji lze použít při neuróze, rozrušení, nespavosti, lehké depresi či lehké epilepsii), při zevním použití ji lze využít při léčení bércových vředů.
Droga se připravuje nejčastěji formou nálevu, který se pije 2x až 4x denně nebo ve formě prášku užívaného 2x až 3x denně na špičku nože.
Pro zevní použití se obvykle připravuje koncentrovanější odvar.
V kapitole RECEPTY Z ČESNEKU MEDVĚDÍHO nabízíme jeho recepty pro kuchyňské využití
LŽIČNÍK LÉKAŘSKÝ - Cochlearia officinalis
Lžičník lékařský patří do čeledi brukvovitých podobně jako zelí, kapusta a další. Na rozdíl od těchto zelenin je Lžičník mrazuvzdorný!!!Listy můžeme sklízet po celou zimu. Obsahují vysoký obsah vitaminu C a hořčičné glykosidy.
Pro konzumaci se používají především mladé listy.
Léčitelé uvádí , že díky obsahu hořčin podporuje lžičník chuť k jídlu, podporuje trávení a pozitivně ovlivňuje činnost žaludku. Je močopudný. Lžičník lékařský mírně dráždí kůži, používá se při revmatismu i při léčbě špatně se hojících ran. Používá se také při zánětech dutiny ústní, zánětech dásní, angíně apod.
Šťáva z lžičníku lékařského se může kombinovat se šťávami z dalších bylin, např. z potočnice lékařské či s citronovou šťávou. Při paradentóze se doporučuje kombinovat nať lžičníku se šalvějí v poměru 1:1.Čajová směs se naloží přes noc do vody, následující den se scedí a může se použít ke kloktání
Lžičník lékařský je výbornou salátovou zeleninou.. V severní Evropě se připravuje také jako u nás kysané zelí.
Nálev 2 lžiček natě s listy na šálek vody pijeme 3x denně po jídle pro lepší vylučování žluči, při bolestech ledvin, při průduškových potížích.
Macerát z 1 lžičky natě a 1 lžičky šalvěje necháme odstát přes noc a kloktáme při parodontóze. Šťáva z čerstvých listů - 1 lžička šťávy 3x denně spolu se šťávou z citrónu, byla v lidovém léčitelství doporučována na rozpouštění žlučníkových kamenů.
BATOLKA PROROSTLÁ (ZIMNÍ PORTULÁK ) - Montia perfoliata
FOTO
Jednoletá rostlina, která pochází z Ameriky. Má rozvětvené kořeny a na půdě vytváří hustou růžici listů. Vysoký je cca 20cm,Batolka není citlivá na chlad. Hodí se proto do pařeniště i do nevytápěného skleníku jako nenáročná zimní zelenina, Celoročně jí můžeme pěstovat i venku na záhoně.
Od dubna jí můžeme vysévat rovnou na záhon, důležitá je stejnoměrná zálivka. Zimní portulák lze vysévat ještě jednou od srpna do září. Přes zimu zůstávají rostliny zelené a poskytují v chladné roční době čerstvou zeleninu.
Chutná podobně jako hlávkový salát. Lze jej rozmixovat s vodou a pít čerstvou šťávu. Listy lze sklízet kdykoli; mohou se jíst i květy. Měkké, špenátu podobné lístky jsou bohaté na vitamin C a mají příjemnou chuť
Zimní portulák se hodí do salátů, bylinkových omáček, tvarohů a do studených
POTOČNICE LÉKAŘSKÁ – Nasturtium officinale
FOTO
Potočnice je naše domácí mokřadní rostlina s bílými květy, která se vyskytuje především u vodních toků.V přírodě je chráněnou rostlinou.
Pěstování potočnice má v některých zemích dlouhou tradici, např. v Německu a Francii
U nás jsou první pokusy s hydroponickým pěstováním ve sklenících datovány asi před 10 lety. Potočnice je doporučovaná pro předjarní pěstování jako plodina zvyšující ekonomické využití skleníků.
Potočnice má hořčičně kořeněnou a obsahuje velké množství vitaminu C. Její listy se využívají do salátů, do polévek.Dále ji můžeme použít jako součást studené polevy na maso tzv. dipp. V kapitole RECEPTY JIDEL Z BAHENNICH ROSTLIN je řada receptů
SEVLÁK CUKROVÝ – Sium sistrum
Sevlák je původem z Kavkazu. Dorůstá výšky až 1 m. Květy má bílé , podobné květům mrkve .Konzumují se kořeny. Chutnají příjemně sladce .Kořeny se konzumují syrové i vařené. Sevlák se pěstuje na slunném stanovišti v humozní půdě.
Sevlák je zimovzdorná rostlina a můžeme jí sklízet celou zimu.
Kořeny můžeme také skladovat ve vlhkém písku.
TUŽEBNÍK JILMOVÝ - Filipendula ulmaria
Tužebník jilmový je hojný od nížin až po nižší horské polohy . Nalezneme jej na vlhkých nebo podmáčených lokalitách.Můžeme jej pěstovat na okraji jezírka. Obsahuje stejnou účinnou látku jako aspirin v tabletách.
Léčitelé upozorňují na protizánětlivé účinky a jako antirevmatikum, kdy tlumí bolesti a snižuje horečku.
Jeho antibakteriální a protizánětlivé účinky se využívají zevně k hojení ran jako součást hojivých mastí nebo k obkladům a ke koupelím.
V léčitelství se Tužebník jilmový používá vnitřně ,ve formě tinktury , na tyto nemoci a potíže :
- bronchitida
- horečnatá onemocnění z nachlazení
- chřipka
- dna
- revmatizmus
- nemoci močového měchýře
- nemoci ledvin
- poruchy látkové výměny
- vysoký krevní tlak
- bolesti hlavy
- bolesti zubů
- bolesti kloubů
- podporuje chuť k jídlu
- snižuje kyselost žaludeční šťávy
MERLÍK HLAVATÝ – Jahodový špenát - Chenopodium capitatum
FOTO
Jahodový špenát patří mezi kuriózní zeleninu. Je zcela nenáročný na pěstování. Jedná se o jednoletou rostlinu, dobře snášející zimu. Vyžaduje vždy lehce vlhkou půdu. Je ideální pro pěstování v samozavlažovacích truhlících.
Použití: Mladé čerstvé lístky jako součást salátů, starší listy pak jsou ideální do špenátu. Plody jsou velmi zajímavé chuti.
PĚTILISTÝ ŽEN ŠEN - Jiao Gulan – Gynostemma pentaphyllum
FOTO
Pětilistý ženšen je ve východní medicíně známý několik století.Jedna z nejvíce užitečných rostlin které si můžeme sami vypěstovat.
Je řazen do kategorie adaptogenů a antioxidantů. V Jiaogulanu je téměř čtyřnásobně vyšší obsah účinných látek (především saponinů) než má kořen ženšenu! Dále obsahuje velké množství dalších synergicky působících bioaktivních látek jako jsou flavonidy, polysacharidy, aminokyseliny, vitamíny, minerály a stopové prvky.
Další účinky na lidský organismus vykazuje zejména v následujících oblastech: adaptogenní a antioxidační účinky, posilování imunity a nervového systému, růst životní energie/odolnosti/vytrvalosti, stimulace funkce jater, regulace cholesterolu a krevního tlaku, zlepšování cirkulace krve, snižování krevního cukru, uklidňující efekty a uvolnění křečí, prevence infarktu, mrtvice a rakoviny, další nespecifické pozitivní účinky a působení.
Léčitelé doporučují přípravu čaje a jeho pití následovně :
Nálev připravíme tak, že luhujeme 1g suchého listu (cca jedna čajová lžička) v 250 ml horké vody po dobu 3-5 minut, dle chuti. Ideálně s využitím dvou sklenic á 250 ml (tzv. "dvousklenicová příprava" Jiaogulanu). Již tříminutový nálev je nebývale silný a aromatický. Milovníci čaje si mohou dopřát přípravu Jiaogulanu tradiční metodou "Kung Fu Cha" v malé konvičce, kdy se na 250 ml objem konvičky vkládají dvě čajové lžičky suchého listu. Dle zvyklostí metody se první nálev po 10-15 sekundách slije. Druhý nálev (který je zároveň i posledním) se slévá dle chuti, po 3 až 15 minutách.
Doporučené dávkování jsou 4 šálky denně (nálevy celkem ze 4 g suchého listu). Čaj je doplňkem stravy, nenahrazuje pestrou stravu, může snižovat hladinu cukru v krvi, krevní tlak a srážlivost krve. Je nevhodný pro děti, těhotné a kojící ženy.
Čaj má dále velmi dobré účinky na srdce. Snižuje krevní cukr,
Rostliny pěstujeme v polostínu nejlépe v zavěšených samozavlažovacích nádobách.Každých 14 dní jej pohnojíme.
Přes zimu je umístíme do chladu na světle.Omezíme zálivku.
Žen šen pětilistý můžeme zkusit pěstovat i venku na záhoně. Je mrazuvzdorný . Přes zimu shodí nadzemní část a přezimuje v kořenech.Venku doroste až 2 metrů. Vyžaduje proto vyšší oporu.
Listy se dají velmi dobře sušit pro zásobu na zimu .
KOTVIČNÍK ZEMNÏ – Tribulus terrestris
foto
V poslední době vzrůstá zájem o léčivé rostliny a to i ty, které nejsou v našem pásmu domácí. Velkou měrou o tento stav se zasloužil zejména pan Prof. Ing. Pavel Valíček, DrSc. Byl to právě on kdo začal propagovat nám dosud neznámé byliny. Jednou z nich je téměř mytická rostlina- kotvičník zemní
Kotvičník je jednoletá rostlina.Jde o rostlinu s dlouhými výhony. Můžeme jí pěstovat ve skleníčku i venku na záhoně.
Množí se semeny. Poněvadž není zrovna jednoduché kotvičník namnožit semenem je pro zahrádkáře výhodnější koupit si již hotové sazenice.
Kotvičník vyžaduje spíše sušší stanoviště a půdu tzv. staré síle. Ze škůdců jej občas napadá ve skleníku sviluška. Z chorob za vlhkého počasí pak plísně.
Kotvičník lze bez potíží pěstovat ve volné půdě či v truhlíku na balkoně. Vysazuje se na záhon po zmrzlích mužích v polovině května do sponu 40cm. Při špatném počasí, chladu a mokru hrozí napadení plísněmi a zpomalení růstu, při normálním létu je stav rostlin pěstovaných venku lepší než ve skleníku či foliaku a pěstování je podstatně jednodušší. Rostliny venku netrpí v podstatě žádnými chorobami a ani škůdci, dobře snáší sucho, takže s pěstováním by neměli být větší problémy. Je to vidět i na porostu, kde vlivem změn teplot, proudění vzduchu a podobně jsou rostliny silnější, a tím i odolnější. Na pěstování jsou nejvhodnější půdy lehčí, písčité,humózní a stanoviště slunné. Je možné přihnojit hnojivy např: Kristalon Start, Lignohumat 1x týdně.
Při pěstování ve skleníku je nutná častá kontrola, denní mírná zálivka a výkonné větrání. Porost v pěstírnách je více ohrožen napadáním mšicemi a plísněmi. Pravidelnými kontrolami je možné tato rizika zmenšit, případně je vhodnými postupy úplně vyloučit.
Kotvičník lze pěstovat také v květináčích o průměru 13cm či truhlících,do 60cm dlouhého truhlíku lze dát i 6 rostlin.Na záhoně 12 rostlin na 1m2.. Nať sklízíme,když šlahouny dosahují cca 50cm a na rostlinách se tvoří semena.Nejvíce obsahových látek obsahují semena a kořeny. Sklizeň může probíhat průběžně či v intervalech cca 1 měsíce. Před příchodem mrazíků je třeba porost sklidit,protože jej mráz spálí. Sklízíme i kořeny na přípravu čajů i tinktur.
Kotvičník sušíme v šeru při teplotě do 45 oC v tenké vrstvě . Z počátku jej můžeme několikrát denně otočit, pozor aby se nezapařil!
Na 100g sušeného kotvičníku je třeba minimálně 5 ks rostlin.
ČISTEC HLÍZNATÝ – Stachys sieboldii
Je původní v Japonsku a Číně, kde se hojně pěstuje.Od minulého století se čistec začal pěstovat i v některých evropských státech.
Využívá se především jako lahůdková zelenina, vhodná je i pro diabetiky poněvadž reguluje obsah cukru v krvi.
Hlízky obsahují pektiny a makromolekulární polysacharidy. Snižují obsah cholesterolu v krvi,.
Čistec je trvalka dorůstající výšky asi 50 cm. Lodyha je silně rozvětvená, roztroušeně chlupatá, listy vstřícné, vejčité až kopinaté s pilovitým okrajem
Hlízky vysazujeme v dubnu do rýh, asi 40 cm od sebe, po třech do hnízd, do hloubky asi 10 cm. Ve 100 g je asi 50 malých sadbových hlízek. Na 1 m2 jich vysazujeme 25 až 30. Během vegetace kulturu okopáváme. Vhodné je i zavlažování.
Nať se sbírá v době květu, ale jen výjimečně. Čistec se pěstuje hlavně pro hlízky. Sbíráme je na podzim, v říjnu až v listopadu. Na vzduchu rychle zavadají. Je třeba je rychle spotřebovat nebo skladovat založené v zemině ve sklepě.
PAŽITKA ČESNEKOVÁ - Allium tuberosum
Někdy se jí také říká Čínská pažitka protože pochází z Číny . Je plně mrazuvzdorná .Vysazujeme jí na slunná stanoviště . Nenáročná na pěstování.
Pažitka česneková má výrazné česnekové aroma. Používáme jí do polévek, na ryby, maso a do omáček. Květy můžeme použít jako jedlou ozdobu salátů.
V léčitelství je doporučovaná při onemocnění jater a ledvin.Dále podporuje zažívání.
Listy můžeme přiložit na místo poraněné hmyzem.